Zápisky velblouda z války, kterou nikdo nevidí.

Co mám proti slitování a odpouštění

29. prosince 2017 v 21:45 | Velbloud
V rovných mezilidských vztazích? Všechno.
.

.
Haha. Teď si určitě říkáte, že Velbloud je stvůra.

Je to jednoduché.
V případě, kdy jse oba dospělí za sebe zodpovědní lidé, je nějaké "slitování" vlastně upuštění od osobních hranic. Taková malá zrada sebe sama. Osobně nesnášim, když se někdo doprošuje. Ustoupíte od svého předsevzetí, protože roztajete, necháte se ukecat. V mém životě toho zatím zneužil úplně každý, kdo si něco takového vyškemral. Takže se řídím heslem - vžycky na rovinu. Já nežadonim, tak se taky neponižuj. Rozhodnutí se maj respektovat.

Odpuštění je podobné. Aby jeden mohl někomu odpustit, musí být nejdřív něco víc. Což není. Může druhého maximálně pochopit a sympatizovat s ním. Nebo nepochopit a jeho chování neschvalovat. Odpouští se zbytek trestu a dělá to jedině soud.

Podle některých jsem prý neuvěřitelně bezcitná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama