Zápisky velblouda z války, kterou nikdo nevidí.

Leden 2018

A story pokračuje...

30. ledna 2018 v 1:56 | Velbloud
Je to akorát dva týdny, co jsem obydlela znovu ostrov a kde se vzal tu se vzal, za svou polovičku mě adoptoval téměř proti mé vůli šílený německý hippie.
Ráda bych řekla, že je to vítaná změna oproti boxerům loni, ale bohužel shledávám nápadnou podobnost... Ale třea se pletu.
.

The Glass Castle (2017)

22. ledna 2018 v 2:55 | Velbloud
Vynikající film, ale málem jsem u něj zemřela. Je to temné, zoufalé, cynicky realistické vypobnění dysfunkční rodiny se vším všudy, včetně morální agonie, kterou zažívá hlavní postava. Hodně silný kafe...
(Pozor, jsou tu spoilery)
.

Země zaslíbená

15. ledna 2018 v 20:02 | Velbloud
A Velbloudovi se v ní nelíbí. O tom, že Velbloud je asi už fakt retard...
.

Takový ten pocit...

9. ledna 2018 v 0:15 | Velbloud
Když vám váš taťka přívětivě a laskavě slibuje najednou všechno, co jste si kdy přáli za to, že neodjedete na studia do Anglie. Byt, peníze, podporu, jistou práci... A uhrává to na jednu z vašich nejbližších kamarádek, která tohle všechno má a její vztah s rodiči jsem jí vždycky tajně hrozně záviděla. Jenom, když zůstanete v dosahu. A vy přitom víte, že když povolíte ze své vize a opravdu zůstanete, a ty plané sliby se nějakým zázrakem možná projednou i vyplní, bude tam pokaždé a navždy nějaké "ale" a zas pojedeme odznova a já si budu nadávat, že jsem tomu blbka zase věřila a už se docela určitě zblázním. K čemu vůbec tohle všechno je dva dny před odletem? Vždyť jsem řekla, že si budeme volat. Víc se po mně teď ani chtít nedá.

Tohle je možná ještě horší, než když se tady křičí.

Párkrát mě naivně napadlo, že by mohli být pyšní, že jejich dcera chce na doktorát. A že sami mezičas zkusí věnovat sebepoznání a osobnímu růstu, že až se vrátím, budeme si rozumět.

Jsem fakt naivní, kamarádi maj pravdu.


Moje skoro-anorexie

4. ledna 2018 v 13:34 | Velbloud
Když byl Velbloud malý (cca tak do 13-ti let), byl to docela buclík. S příchodem puberty si Velbloud začal připadat jako buřt a rozhodl se to změnit. A málem se to pěkně zvrhlo.


Výčitky svědomí a komplexy

2. ledna 2018 v 16:05 | Velbloud
Aneb pestrá škála pocitů, díky kterým se cítíme jako odpadky. Angličtina pro to má evidentně z praktckých účelů slovo o pouhých pěti písmenkách - GUILT.